Pataňdžaliho jógasútry 2.18 | Jak funguje tento svět?

Proč v něm existuje tolik utrpení? Pataňdžali tvrdí, že je to jen proto, že žijeme celou dobu v iluzi. Neuvědomujeme si totiž, že trpět vůbec nemusíme.

Abychom to celé lépe pochopili, je potřeba porozumět 2 základním principům, kterými jsou Puruša a Prakrti. Ty jsou důkladněji rozvedeny v díle Samkhya ze stejné doby a Pataňdžali se o tyto principy také opírá.

Puruša (draštr) to je neměnný pozorovatel, tedy subjekt, který vnímá vše ostatní. Prakrti (dršja) je předmětem tohoto vnímání, tedy objektem. Prakrti se narozdíl od Puruši neustále mění, protože podléhá gunám, kterým se v sanskrtu říká sattva, rajas a tamas.

प्रकाशक्रियास्थितिशीलं भूतेन्द्रियात्मकं भोगापवर्गार्थं दृश्यम् ॥ २.१८॥     

prakāśa-kriyā-sthiti-śīlaṃ bhūt(a)-e(i)ndriya-ātmakaṃ bhoga-apavarga-arthaṃ dṛśyam॥ 2.18॥

Sattvická, rajasická a tamasická síla hmoty a smyslových orgánů podobu (tvoří), (těch) účelem (je) buď prožívání nebo osvobození se (z té iluze).

Tento svět je poháněn třemi základními silami, jedna má povahu potenciálu (sattva), druhá způsobuje proces (rajas) a ta třetí určuje výslednou podobu (tamas). Tyto síly se podílí jak na vzniku hmoty tak smyslových orgánů. To vše tu existuje buď za účelem prožívání iluze nebo osvobození se z ní.

Guny se projevují v podobě zemských živlů, bhūta (prostor, vítr, oheň, voda a země), které tvoří celý náš svět na úrovni hrubohmotné i jemnohmotné. Patří sem také smyslové orgány, indriya (ucho, kůže, oko, jazyk, nos), které slouží k poznávání tohoto světa. Díky nim můžeme zde na zemi prožívat veškeré potěšení, bhoga, které je ale pomíjivé, protože vzniká a zaniká jako vše v Prakrti.

Jediný Puruša je věčný a neměnný, ten gunám nepodléhá, vše jen nezaujatě pozoruje. To je jeho původní přirozenost. Jenže Prakrti je lákavé a Puruša mu může podlehnout. Jen si přiznejme, jak lehce se ztotožňujeme s naším majetkem, statusem, úspěchem, životním příběhem nebo dokonce emocemi a myšlenkami.

Ale to všechno k nám ve skutečnosti nepatří, nejsme to my, jsou to jen naše představy o nás, kterým jsme uvěřili a stali se na nich závislí. A právě tato nevědomost nás udržuje v iluzi. My si ten konflikt mezi naší přirozeností a našimi představami už vůbec neuvědomujeme, ten nesoulad se ale projevuje v podobě velkého neklidu a utrpení.

Pataňdžali říká, že Prakrti tu existuje z jediného důvodu, a to pro zkušenost Puruši, aby si skrze utrpení uvědomil, že celá ta podívaná neboli iluze není opravdová, je to jen naše projekce, které dáváme příliš velkou váhu a tím se vše zhmotňuje.

Osvobodit se z iluze, apavarga, můžeme jedině tím, že se dostaneme z vlivu gun, což v praxi znamená, že začneme naši pozornost směřovat zpět do našeho nitra, k přirozenosti Puruši. Je to cesta hlubokého sebepoznávání a znovunalezení vnitřního klidu neboli samádhi. Pataňdžali popisuje detailně různé úrovně v 1.kapitole, od saṃprajñātaḥ samādhi až po nirbījaḥ samādhi, ale vynechme pro teď tyto technické pojmy.

Nemusíte se hned stát jogínskými mistry, aby nám bylo lépe, s drobnými změnami můžete začít v každodenním životě. Zkuste si třeba více uvědomovat, čemu vaši pozornost věnujete, naučte se rozlišovat podstatné od nepodstatného, zjemňujte svoje vnímání občasným půstem, nasloucháním přírodě nebo tichu, častějším mlčením místo bezvýznamného mluvení, nezištným konáním místo hromadění majetku.

Z iluze totiž nikdy nevystoupíme tak, že ji budeme chtít změnit. Změna musí proběhnout v nás. Pokud se na tuto cestu vydáte, možná si časem všimnete, že některé konflikty ve vašem životě najednou mizí, a že vnější situace už na vás nemají takový vliv. Princip Puruši a Prakrti prostě funguje.

__________

prakāśa mfn. - sattva, světlo, dobro, energie vertikální, kriyā f. N.Sg. - rajas, činorodost, změna, energie horizontální, sthiti f. N.Sg. - tamas, ustálenost, nehybnost, energie dolů, śīla n. N.Sg. -  tendence, vliv, bhūta m. N.Sg. - zemský živel, element, hmota, indriya n. N.Sg. - smyslový orgán, ātmaka m. N.Sg. - podoba, složení, bhoga m. - užívat si, prožívání iluze, apavarga m. N.Sg - osovbození se, nezávislost, artha m. N.Sg. - smysl, význam, účel, podstata, dṛśya m. N.Sg. - iluze, to viděné, podívaná