Zajímalo by vás, kde se bere to naše ego, co to vlastně je? Určitě znáte ten pocit, že se nějak odlišujete, že vám druzí nerozumí nebo se za svoji přirozenost tak nějak stydíte.

दृग्दर्शनशक्त्योरेकात्मतेवास्मिता ॥ २.६॥

dṛg-darśana-śaktyor-eka-ātmate-va-asmitā ॥ 2.6 (Když) vidoucího síla a toho viděného síla jako jedné podstaty (je chápána), (to je) důležitost. Vlastní důležitost vzniká ztotožněním se pozorovatele s představou, která slouží publiku, ale neodpovídá jeho přirozenosti.

Často si o sobě vytvoříme obraz, který pak ve společnosti vystavujeme na odiv a očekáváme uznání. Předstíráme něco, co ve skutečnosti vůbec nejsme.

V takovém případě nevnímáme rozdíl mezí naší přirozenou bytostí, naším vnitřním pozorovatelem, dṛg a mezi naší představou, darśana, kterou se prezentujeme navenek. Považujeme obojí za totožné a předpokládáme, že to, jak se vnímáme, je opravdové. To také usilovně obhajujeme a tím jen posilujeme naši důležitost, asmitā.

Důležitost pro nás ale není přirozená, a tak se můžeme někdy přistihnout, že když se nikdo nedívá, dovolíme si konečně být zase sami sebou. Je to velká úleva. Jenže důležitost nemá ráda samotu, je silně závislá na hodnocení druhých lidí. A tak nás žene zpět do hry.

Představy si tvoříme nejen sami o sobě, ale také o druhých. Přestáváme lidem opravdově naslouchat a často je posuzujeme podle našich nálad nebo dokonce podle názorů jiných lidí.

Přitom kdybychom byli pozorní, možná bychom konečně pochopili, jak si ve své podstatě jsme všichni podobní. Možná bychom pak měli daleko větší pochopení a měli s druhými daleko větší soucit.

Zkusme někdy být trochu vnímavější k tomu, co je naše přirozená podstata a co už je ego.

__________ दृग् / दृश् (m) dṛg - ten pozorující, दर्शन- (n) darśana - to viděné, podívaná, představa, शक्ति- (f) śakti / śaktyoḥ (Gen.Duál) - síla, energie, एक eka - totožné, to jedno, आत्मता- (f) ātmatā - podstata, इव iva - jako, अस्मिता- (f) asmitā - vlastní důležitost, sobeckost