Co jsou jógasútry?

Pataňdžaliho jógasútry jsou tradičním jógovým textem v sanskrtu, který pojednává o spokojeném bytí. A přestože vznikly zhruba před 2 tisíci lety, jsou naprosto nadčasové a aktuální dodnes. Co jsou tedy jógasútry, chtěli byste jim více porozumět? Pak čtěte dále.

Autorství je připisováno velkému mudrci Pataňdžalimu. On sám jógu neobjevil, ale dosavadní učení shrnul v 195 sútrách neboli krátkých aforismech, které jsou rozděleny do 4 kapitol. Nešlo rozhodně o nějaké fyzické cvičení, jak mnozí chápou jógu dnes, ale především o zušlechťování naší mysli a našich činů.

1.kapitola - Samádhi - 51 súter - o rozvíjení pozornosti

2.kapitola - Sádhana - 55 súter - o zušlechťování konání (8-dílná jóga)

3.kapitola - Vibhúti - 55 súter - o neobvyklých schopnostech

4.kapitola - Kaivalja - 34 súter - o konečném vysvobození z utrpení

Kdo to byl Pataňdžali?

Pataňdžali nesepsal jen toto učení, připisují se mu také díla jako Mahábhášja, kde se věnuje řeči a komentuje nová pravidla sanskrtského jazyka a také Čaraka samhita, zásadní dílo ájurvédy, které pojednává o zdravém způsobu života. To potvrzuje, že kultivace mysli, řeči i těla byly tehdy velmi důležité a provázané.

Není ale jisté, zda byl Pataňdžali autorem jako jedna osoba, nebo zda se pod tímto jménem podepisovalo více učenců, to vědění je totiž natolik obsáhlé, že je až neuvěřitelné, že by mohlo být sepsáno jen jedním člověkem.

Více toho o Pataňdžalim vlastně nevíme. Dochovala se pouze mantra Poklona Pataňdžalimu, kterou je dobré recitovat před každým studiem jógasúter, abychom se na tento text naladili a dokázali mu opravdově porozumět. Poslechnout mantru na Youtube.

Co je to sútra?

Ono totiž pochopit jógasútry není tak snadné. Jednotlivé sútry jsou velmi zhuštěná sdělení s neskutečně hlubokým obsahem a po prvním přečtení vám nemusí být jejich význam zcela jasný. Proto se tak těžko překládají. A jednotlivé překlady se ne ve všem shodují. Jedni považují toto dílo za mystickou příručku, jak dosáhnout v meditaci osvícení, jiné výklady připouští širší pojetí a chápou ho jako návod na uplatnění duchovní filosofie v praktickém životě, jak žít v souladu sám se sebou i s okolím.

Slovo sútra můžeme přeložit jako nit nebo vlákno. Jako korálky na niti následuje jedna sútra za druhou a mají důrazný spád. Aby nám do sebe zapadly všechny souvislosti, je potřeba znát širší kontext a často také k danému poznání dozrát.

Sútry si můžeme také představit jako malé zipové soubory, které je potřeba rozbalit, abychom doopravdy pochopily celý jejich obsah. K tomu nám mohou dobře posloužit komentáře, které k jógasútrám vznikaly. Tím nejtradičnějším je Vjása bhášja neboli Vjásův komentář, který mimochodem hned v úvodu potvrzuje, že podstatou jógy je samádhi, tedy naprostý vnitřní klid. Pokud byste chtěli nahlédnout do dalších komentářů Pataňdžaliho jógasúter, tak ty tradiční sepsali Šankaráčárja, Váčaspati Mišra nebo Vidžňána Bhikšu. Mezi novější uznávané autory komentářů se řadí Nicolai Bachman, T. K. V. Desikachar, Edwin Bryant, Hariharananda nebo Salvatore Zambito.

Jak spolu souvisí Jógasútry a Samkhya?

Dalším důležitým dílem té doby je Samkhya. Zde je totiž rozvedeno, co je to Puruša a Prakrti neboli dva souběžné principy, které hrají zásadní roli také v jógasútrách. Puruša (draštr) to jsme my, neměnné vědomí, které si uvědomuje vše ostatní, zatímco Prakrti (dršja) se neustále mění a je předmětem našeho vnímání, ať už jde o hrubohmotné objekty nebo ty jemnohmotné jako třeba naše myšlenky nebo emoce. Přestože je vnímáme jako vlastní a niterné, nepatří k nám, můžeme je totiž pozorovat.

Zní to možná složitě, ale jde o to, že naší základní podstatou je Puruša, to je naše přirozenost, jenže na tu jsme buď zapomněli nebo si ji neumíme přiznat. A tak se identifikujeme s Prakrti, s naším majetkem, tělem, rolí, příběhem nebo s našimi emocemi. A právě toto naše spojení s Prakrti je příčinou naší nevědomosti, našeho věčného utrpení.

Jógasútry nás v podstatě vedou k uvědomování si toho, co všechno nám v životě brání ve spokojenosti.

Pokud si přejete jógasútrám více porozumět, doporučuje se, naučit se alespoň pár súter recitovat nazpaměť. Takový způsob poznávání byl v Indii od pradávna běžný, protože přemýšlet můžete pouze nad informacemi, které máte v paměti dobře uložené, ne jen někde odložené v šuplíku. Pusťte si ukázku recitace jógasúter na Youtube.

Co jsou jógasútry rozvádím dále podle kapitol, kde také uvádím základní sanskrtské pojmy, které je dobré pro začátek pochopit. Nedají se často přeložit jen jedním slovem, je třeba jejich kontext více vysvětlit. Pokud by vás studium sanskrtu zajímalo, nabízím kurzy a workshopy, pro více klikněte zde.

CHCI STUDOVAT SANSKRT

1.KAPITOLA

Jóga jako plná pozornost

Hned v ůvodu Pataňdžali předkládá jasnou definici toho, co je to jóga. Jógou (jóga) rozumíme udržování mysli v plné pozornosti (čitta) pobídkám (vrtti) nepodléhajíc (niródha) (sútra 1.2). Právě to posiluje náš vnitřní klid.

Dále upřesňuje, že pobídek existuje 5 druhů a každá může k tomu klidu buď přispívat nebo ho může narušovat (sútry 1.5-1.11). Nejde tedy o to, abychom nepodléhali žádným pobídkám nebo abychom se snažili nemít žádné myšlenky, naopak měli bychom rozvíjet ty dobré, které nás z klidu nevyvedou.

Jak si pozornost udržet?

Aby se nám to dařilo dlouhodobě, je potřeba se k plné pozornosti neustále vracet (abhjása) a nepodléhat různým touhám (vairágja) (sútra 1.12). To je samozřejmě práce na celý života a vyžaduje to velkou odhodlanost (1.13).

Čím déle se ale naučíme v nerušené pozornosti setrvávat a povzneseme se nad lákavé pobídky, a to jak pozemské tak ty duchovní (sútra 1.15), tím lépe se naučíme rozlišovat to podstatné od nepodstatného a můžeme se vydat na cestu sebepoznávání.

Puruša a Íšvara

Na této cestě můžeme objevovat naši původní přirozenost, nezaujatého pozorovatele, Purušu (sútra 1.16). A nebo si dokonce uvědomit, v jaké míře náš život ovlivňují pobídky (sútra 1.17) nebo otisky našich činů z předešlých životů (samskára) (sútra 1.18), které nás zatěžují svojí nekonečnou následností i do dalších zrození (sútra 1.19).

Takovýmto procesem můžeme ladit naše bytí. Pak je tu ještě jedna možnost, a to odevzdat se tomu, co naše pozemské bytí přesahuje (Íšvara pranidhána) (sútra 1.23). Íšvara je speciální Puruša, netýká se ho utrpení ani koloběh nekonečné následnosti, je totiž zdrojem nepřekonatelné moudrosti a můžeme se na něho naladit opakováním posvátné slabiky óm (pranavah) nebo jiných manter. (sútra 1.24 – 1.28). Tím připouštíme, že nemůžeme mít vše pod kontrolou a naučíme se věci přijímat tak, jak jsou.

Jak lze kultivovat mysl?

Pokud však naši mysl žádným tímto způsobem nekultivujeme, staví se nám v životě do cesty mnohé překážky (antarája), jako nemoc, věčné pochyby, apatie, ukvapenost, netrpělivost a další (sútra 1.30).

To vše můžeme překonat jedině opětovným návratem k plné pozornosti (sútra 1.32), což může probíhat různými způsoby, jako třeba přátelským postojem k druhým a jejich neposuzováním, ustáváním dechu po výdechu, zjemňováním smyslového vnímání a prožívání, obrácením pozornosti k vnitřnímu zdroji nebo třeba kvalitním spánkem (sútra 1.33-1.39).

Stupně samádhi

Výše už byly zmíněny nižší stupně samádhi - sampradžňáta samádhi, uvědomování si Puruši, naší přirozenosti (1.17) a asampradžňáta samádhi, uvědomování si samskár z minulých zrození (1.18). Další sútry popisují ty nejvyšší stupně vyrovnané mysli, což jsou savitarká, nirvitarká, savičára a nirvičára samádhi (1.42-1.44). Ty nás vedou k Nejvyšší moudrosti, ty se řadí do sabíjah samádhi, tedy do těch, které lze prožít v tomto těle. Tím nejvyšším stupněm je nirbíjah samádhi, tampřestávají existovat jakékoliv samskáry a člověka už v pozemském světě nic nepoutá (sútra 1.51).

2.KAPITOLA

Tato kapitola se zdá být srozumitelnější než ta první, což může vyvolávat otázku, proč vlastně Pataňdžali nezačal tím jednodušším? Vždyť by stačilo zušlechtit naše konání tím, že odstraníme předměty touhy a tím pádem ovládneme snadněji naše smysly. Jenže takhle to nefunguje. Předmětům touhy tam venku se těžko nadobro ubráníme. A tak je opravdu důležité, zaměřit se nejprve na naši mysl, aby byla souladu s naším konáním.

Právě proto nepřekládám tapas jako sebeovládání nebo snad askeze, které vytváří vnitřní napětí, ale spíše jako nezištné chování, tedy konání pramenící z čisté radosti. Dále je doporučováno studium tradičních textů pro hlubší sebepoznávání (svádhjája) a také přijetí toho, co nás přesahuje (Íšvara pranidánáni). To jsou tři základní pilíře krijajógy, tedy vědomého chování (sútra 2.1). 

Příčiny utrpení

Dále Pataňdžali vyjmenovává 5 hlavních příčin našeho utrpení a věčné nespokojenosti, jsou to nevědomost (avidjá) (sútra 2.5), vlastní důležitost (asmitá) (sútra 2.6), touha (rága) (sútra 2.7), strach (dvéša) (sútra 2.8) a lpění na životě (abhinivéša) (sútra 2.9).

Pokud je necháme vstupovat do našeho konání, budou se projevovat v současném i budoucím životě a budou tak určovat jeho kvalitu (sútra 2.12-2.13). Je třeba si uvědomit, že o naší budoucnosti rozhodujeme jen my sami v každém momentě našeho života, a to právě našimi skutky, těmi dobrými nebo nedobrými (punja, apunja), to je zákon karmy (2.14).

Když se začne naše mysl zklidňovat, začneme chápat, že veškeré to potěšení, za kterým se honíme, je ve své podstatě jen utrpením (duhkha) (sútra 2.15). Pokud však princip utrpení prohlédneme, nemusí trvat donekonečna (sútra 2.16).

Puruša a Prakrti

Roli zde hraje Prakrti neboli iluze (sútra 2.17 a 2.18), která tu existuje z jediného důvodu, a to pro zkušenost Puruši (2.20-2.21). Když se totiž Puruša s Prakrti ztotožňuje, jak bylo řečeno v úvodu, Prakrti začne určovat náš život, ale my to netušíme, protože žijeme v nevědomosti (2.23-2.24). Z té nás může vysvobodit jedině neomylná schopnost rozlišovat (vivéka), co je to Puruša jako neměnný subjekt a co je to Prakrti jako stále se měnící objekt (2.26).

Aštánga aneb 8-dílná jóga

Také je dobré rozvíjet 8-dílnou jógu (aštánga), kam patří nekonfliktní fungování ve společnosti (jama), kultivace sebe sama (nijama), stabilní a přitom uvolněný postoj k bytí (ásana), ovládání životní síly skrze dech (pránájáma), přirozené, od touhy oproštěné fungování smyslových orgánů (pratjáhára), setrvávání v pozornosti (dháraná), rozvíjení hlubokého vhledu (dhjána) a pobývání ve vnitřním klidu (samádhi) (sútra 2.29).

Nekonfliktní fungování ve společnosti je založeno na neubližování druhým (ahimsá), pravdivosti (satja), nepřivlastňování si cizího (astéja), sounáležitost (brahmacarya) a nehromadění (aparigrahá) (sútra 2.30). Toto je posvátná dohoda pro všechny bytosti na celém světě bez ohledu na místo, dobu nebo jiné okolnosti (2.31).

Pokud chceme pracovat na kultivaci sebe sama, je dobré se zabývat čistotou těla i mysli (šauča), osvojit si nepodmíněnou spokojenost (samtóša) a věnovat se již 3 zmíněným pilířům krijajógy, kam patří nezištné chování (tapas), studium tradičních textů za účelem sebepoznávání (svádhjája) a přijetí toho, co nás přesahuje (Íšvara pranidánáni) (sútra 2.32).

Pataňdžali dále rozvádí jednotlivé jamy a nijamy a také popisuje, jaké speciální schopnosti (siddhi) nám mohou přinést (sútry 2.35-2.48). Druhou kapitolu uzavírá popisem ásany, pránájámy a pratjáháry, které považuje za vnější oblasti jógy (2.49-2.55). Další tři pak považuje za vnitřní oblasti jógy a proto je také umístil na začátek 3.kapitoly.

3.KAPITOLA

V ničím nerušené pozornosti (dháraná) (sútra 3.1) lze prohlubovat vhled (dhjána) (sútra 3.2) a zažívat božský klid (samádhi) (sútra 3.3). Jejich spojení v jeden celek se nazývá samjamou (sútra 3.4). To je také předpoklad pro opravdové poznání, že jsme Purušou.

Na základě samjamy dochází k proměně (parináma), kdy venkovní rušící pobídky ustávají a zůstávají jen ty podporující klid (niródha parináma) (sútra 3.9), kdy se rozptýlená pozornost vrací do plné pozornosti (samádhi parináma) (sútra 3.11) a kdy je tato plná pozornost plynulá bez jakéhokoliv vyrušení (ékagrata parináma) (sútra 3.12).

Jaké speciální schopnosti lze získat?

Kdo pak umí s takovouto pozorností zacházet, může v sobě probudit neobvyklé schopnosti. Jejich výčet pak plní celou třetí kapitolu. Lze například porozumět řeči všech tvorů, stát se neviditelným, stát se lehkým jako pavučina a cestovat prostorem, poznat uspořádání vesmíru i vlastního těla, zbavit se žízně i hladu, poznat vlastní minulé životy nebo překračovat pojetí času či jakékoliv hranic.

Pataňdžali ale také upozorňuje na to, že přestože se tyto schopnosti začnou projevovat samovolně, neměli bychom na nich ulpět. Posilují totiž ego, a tím nám brání v poznání Puruši.

4.KAPITOLA

Čtvrtá kapitola směřuje právě k tomuto konečnému poznání a osvobození se z utrpení. V této kapitole jsou znovu dopodrobna rozváděny pojmy jako karma, dharma, samskára, parináma, tattva nebo citta.

Proč studovat jógasútry?

Pokud je totiž doopravdy pochopíte, stane se vnitřní klid vaší oporou v tom dnešním hektickém životě. Nikdo a nic vás už neovlivní, budete spokojeni s tím, kdo jste a co je.

Jak vidíte, jóga tedy není nějakou nepřístupnou východní filosofií nebo tajnou mystickou naukou jen pro vyvolené. Jóga je o uvědomování si a o upřímném poznávání sebe sama, o objevení vlastní vnitřní síly.

Zdroj:

vlastní studium jógasúter v originále nahlížení do Vjásových komenářů v originále online kurz s Shantala Shriramayah (Veda Studies)

porovnávání různých překladů ze sanskrtu do angličtiny a češtiny