Pataňdžaliho jógasútry jsou tradičním jógovým textem v sanskrtu, který pojednává o vyrovnaném bytí. A přestože vznikly zhruba před 2 tisíci lety, jsou naprosto nadčasové a aktuální dodnes. Co jsou jógasútry dále?
Autorství je připisováno velkému mudrci Pataňdžalimu. On sám jógu neobjevil, ale dosavadní učení shrnul v 195 sútrách neboli krátkých aforismech, které jsou rozděleny do 4 kapitol. Jak vidíte níže, nešlo o žádné fyzické cvičení, ale o rozvíjení naší duchaplnosti.
1.kapitola - Samádhi - 51 súter - o rozvíjení pozornosti
2.kapitola - Sádhana - 55 súter - o zušlechťování konání (8-dílná jóga)
3.kapitola - Vibhúti - 55 súter - o neobvyklých schopnostech
4.kapitola - Kaivalja - 34 súter - o konečném vysvobození z utrpení
Pataňdžali nesepsal jen toto učení, připisují se mu také díla jako Mahábhášja, kde se věnuje řeči a komentuje nová pravidla sanskrtského jazyka a také Čaraka samhita, zásadní dílo ájurvédy o zdraví a dlouhověkosti. To potvrzuje, že kultivace mysli, řeči i těla byly stejně důležité a provázané.
Není ale jisté, zda byl Pataňdžali autorem jako jedna osoba, nebo zda se pod tímto jménem podepisovalo více učenců, protože to vědění je natolik obsáhlé, že je až neuvěřitelné, že by mohlo být sepsáno jen jedním člověkem.
Více toho o Pataňdžalim vlastně nevíme. Dochovala se pouze mantra Poklona Pataňdžalimu, kterou je dobré recitovat před studiem jógasúter, abychom se na tento text naladili a dokázali mu upřímně porozumět. Poslechnout mantru na Youtube.
Ono totiž pochopit jógasútry není tak snadné. Jednotlivé sútry jsou velmi zhuštěná sdělení s neskutečně hlubokým obsahem a po prvním přečtení vám nemusí být jejich význam zcela jasný. Proto se tak těžko překládají. A jednotlivé překlady se ne vždy shodují.
Jedni považují toto dílo za mystickou příručku, jak dosáhnout v meditaci osvícení, jiné výklady připouští širší pojetí a chápou ho jako návod na propojení duchovní filosofie a praktického života, tedy bytí v souladu sám se sebou i s okolím.
Sútry si můžeme také představit jako malé zipové soubory, které je potřeba rozbalit, abychom doopravdy pochopily celý jejich obsah. K tomu nám mohou dobře posloužit komentáře, které k jógasútrám vznikaly. Tím nejtradičnějším je Vjása bhášja, Vjásův komentář, který mimochodem hned v úvodu potvrzuje, že podstatou jógy je samádhi, tedy naprostá vyrovnanost. Pokud byste chtěli nahlédnout do dalších komentářů Pataňdžaliho jógasúter, tak ty tradiční sepsali Šankaráčárja, Váčaspatiho Mišra nebo Vidžňána Bhikšu. Mezi novější, ale uznávané autory komentářů se řadí Nicolai Bachman, T. K. V. Desikachar, Edwin Bryant, Hariharananda nebo Salvatore Zambito.
Slovo sútra můžeme přeložit jako nit nebo vlákno. A tak jako korálky na niti, následuje jedna sútra po druhé a mají důrazný spád. Pokud nám některé souvislosti nezapadají, je třeba k danému poznání dozrát a také je dobré znát širší kontext.
A tak tu musím zmínit ještě jedno dílo, kterým je Samkhya. Zde je totiž dále rozvedeno, co je to Puruša a Prakrti neboli dva souběžné principy, které hrají zásadní roli v jógasútrách. Puruša (draštr) to jsme my, neměnné vědomí, které si uvědomuje vše ostatní, zatímco Prakrti (dršja) se neustále mění a je předmětem našeho vnímání, ať už jde o hrubohmotné objekty nebo ty jemnohmotné jako třeba naše myšlenky a emoce. Ano, přestože je vnímáme jako vlastní a niterné, můžeme je pozorovat, tedy k nám nepatří.
Zní to možná složitě, ale jde o to, že naší základní podstatou je Puruša, to je naše přirozenost, jenže na tu jsme buď zapomněli nebo si ji nechceme přiznat. A tak se identifikujeme s Prakrti, s naším majetkem, tělem, rolí a příběhem, kdo jsme a také emocemi, jak se u toho cítíme. A právě toto naše spojení s Prakrti je příčinou naší nevědomosti, našeho věčného neštěstí.
Jógasútry nás v podstatě vedou k uvědomování si, co nám v životě brání ve spokojenosti.
Pokud si přejete jógasútrám více porozumět, doporučuje se, naučit se alespoň pár súter recitovat nazpaměť. Takový způsob poznávání byl v Indii od pradávna běžný, protože přemýšlet můžete pouze nad informacemi, které máte v paměti dobře uložené, ne jen někde odložené v šuplíku. Pusťte si ukázku recitace jógasúter na Youtube.
Co jsou jógasútry rozvádím dále v jednotlivých kapitolách. A také vysvětluji základní sanskrtské pojmy, které je dobré pro začátek pochopit.
1.KAPITOLA
Hned v ůvodu Pataňdžali předkládá jasnou definici toho, co je to jóga. Jógou (jóga) rozumíme udržování mysli v plné pozornosti (čitta) pobídkám (vrtti) nepodléhajíc (niródha) (sútra 1.2). To posiluje náš vnitřní klid.
Dále upřesňuje, že pobídek existuje 5 druhů a každá může buď k tomu klidu přispívat nebo ho může narušovat (sútry 1.5-1.11). Nejde tedy o to, abychom nepodléhali žádným pobídkám, abychom se snažili nemít žádné myšlenky, ale abychom rozvíjeli ty dobré, které nás z klidu nevyvedou.
Aby se nám to dařilo dlouhodobě, je potřeba se k plné pozornosti neustále vracet (abhjása) a nenechat se ovládat touhou (vairágja) (sútra 1.12). To je práce na celý života a vyžaduje to velkou odhodlanost (1.13).
Čím déle se ale naučíme v nerušené pozornosti setrvávat a povzneseme se nad lákavé pobídky jak pozemské tak duchovní (sútra 1.15), tím lépe se naučíme rozlišovat to podstatné od nepodstatného a můžeme se vydat na cestu sebepoznávání.
Postupně pak objevujeme naši původní přirozenost, nezaujatého pozorovatele, Purušu (sútra 1.16). Zároveň si uvědomujeme, v jaké míře náš život ovlivňují pobídky (sútra 1.17) nebo otisky našich činů z předešlých životů (samskára) (sútra 1.18), které nás zatěžují svojí nekonečnou následností i do dalších zrození (sútra 1.19).
Tímto procesem můžeme ladit naše bytí. Pak je tu ještě jedna možnost, a to odevzdat se tomu, co naše pozemské bytí přesahuje (Íšvara pranidhána) (sútra 1.23). Íšvara je speciální Puruša, netýká se ho utrpení ani koloběh nekonečné následnosti, je totiž zdrojem nepřekonatelné moudrosti a můžeme se na něho naladit opakováním posvátné slabiky óm (pranavah) nebo jiných manter. (sútra 1.24 – 1.28). Tím připouštíme, že nemůžeme mít vše pod kontrolou. Daleko moudřejší je totiž přijímat věci tak, jak jsou.
Pokud však naši mysl žádným tímto způsobem nekultivujeme, staví se nám v životě do cesty mnohé překážky (antarája), jako nemoc, věčné pochyby, apatie, velká ukvapenost, netrpělivost a další (sútra 1.30).
To vše můžeme překonat jedině opětovným návratem k plné pozornosti (sútra 1.32), což může probíhat různými způsoby, jako třeba přátelským postojem k druhým a jejich neposuzováním, ustáváním dechu po výdechu, zjemňováním smyslového vnímání a prožívání, obrácením pozornosti k vnitřnímu zdroji nebo také kvalitním spánkem (sútra 1.33-1.39).
Zbylé sútry popisují vyšší stupně vyrovnanosti naší mysli (sabíjah samádhi - savitarká, nirvitarká, savičára, nirvičára) (1.42-1.44), kdy nás poznávání vede k Nejvyšší moudrosti, a kde nakonec samskáry přestávají existovat (nirbíjah samádhi) (sútra 1.51).
2.KAPITOLA
Tato kapitola je srozumitelnější než ta první, což vyvolává otázku, proč Pataňdžali nezačal tím jednodušším? Vždyť stačí naše konání zušlechtit tak, že ovládneme naše smysly a odstraníme předměty touhy. Jenže pokud máme v mysli stále neklid, náš vnitřní konflikt nezmizel a jednou se někde projeví.
Právě proto nepřekládám tapas jako sebeovládání nebo snad askeze, ale jako nezištné konání, to totiž děláme opravdu v souladu sami se sebou. Takové konání spolu se studiem tradičních textů, které vede k hlubšímu sebepoznávání (svádhjája) a přijetí toho, co nás přesahuje (Íšvara pranidánáni) jsou zásadní, pokud se chceme vydat na vědomou cestu jógy. Pataňdžali je nazývá krijajógou (sútra 2.1).
Dále zde vyjmenovává 5 hlavních příčin našeho utrpení a věčné nespokojenosti, jsou to nevědomost (avidjá), vlastní důležitost (asmitá), touha (rága), strach (dvéša) a lpění na životě (abhinivéša) (sútra 2.3-2.9).
Pokud je necháme vstupovat do našeho konání, budou se projevovat v současném i budoucím životě a budou tak určovat jeho kvalitu (sútra 2.12-2.13). Je třeba si uvědomit, že o naší budoucnosti rozhodujeme jen my sami v každém momentě našeho života, a to právě našimi skutky, těmi dobrými nebo nedobrými (punja, apunja), to je zákon karmy (2.14).
Když se začne naše mysl zklidňovat, začneme chápat, že veškeré to potěšení, za kterým se honíme, je ve své podstatě jen utrpením (duhkha) (sútra 2.15). Pokud však princip utrpení prohlédneme, nemusí trvat donekonečna (sútra 2.16). Roli zde hraje Prakrti (sútra 2.17 a 2.18), která tu existuje z jediného důvodu, a to pro zkušenost Puruši (2.20-2.21).
Když se totiž Puruša s Prakrti ztotožňuje, jak bylo řečeno v úvodu, Prakrti začne určovat náš život, ale my to netušíme, protože žijeme v nevědomosti (2.23-2.24). Z té nás může vysvobodit (kaivalya) (sútra 2.26) jedině neomylná schopnost rozlišovat (vivéka), co je Puruša a co je Prakrti, co je neměnný subjekt a co je stále se měnící objekt (2.26).
Také je dobré rozvíjet 8-dílnou jógu (aštávangáni), kam patří nekonfliktní fungování ve společnosti (jama), fungování v souladu sám se sebou (nijama), stabilní a přitom uvolněný postoj k bytí (ásana), rozvíjení životní síly skrze dech (pránájáma), přirozené, od touhy odproštěné fungování smyslových orgánů (pratjáhára), setrvávání v pozornosti (dháraná), rozvíjení hlubokého vhledu (dhjána) a pobývání ve vnitřním klidu (samádhi) (sútra 2.29).
Co se týká fungování ve společnosti, měli bychom si osvojit neubližování sobě nebo druhým (ahimsá), pravdivost (satja), nepřivlastňování si cizího (astéja), sounáležitost (brahmacarya) a nehromadění (aparigrahá) (sútra 2.30). Tato dohoda je totiž posvátná pro všechny bytosti na světě bez ohledu na místo, čas nebo jiné okolnosti (2.31).
Abychom žili v opravdovém souladu sami se sebou, je třeba rozvíjet čistotu těla i mysli (šauča), nepodmíněnou spokojenost (samtóša) a dále už známé 3 aspekty krijajógy, tedy nezištné konání (tapas), studium tradičních textů a sebepoznávání (svádhjája) a přijetí toho, co nás přesahuje (Íšvara pranidánáni) (sútra 2.32).
Pataňdžali dále rozvádí jednotlivé jamy a nijamy a u každé dodává, jakou neobvyklou schopnost (siddhi) může vyvolat (sútry 2.35-2.48). Druhou kapitolu uzavírá popisem ásany, pránájámy a pratjáháry, které považuje za vnější oblasti jógy (2.49-2.55). Další tři pak považuje za vnitřní oblasti jógy a proto je také umístil na začátek 3.kapitoly.
3.KAPITOLA
V ničím nerušené pozornosti (dháraná) (sútra 3.1) lze prohlubovat vhled (dhjána) (sútra 3.2) a zažívat božský klid (samádhi) (sútra 3.3). Jejich spojení v jeden celek se nazývá samjamou (sútra 3.4). To je také předpoklad pro opravdové poznání, že jsme Purušou.
Dochází k proměně (parináma), kdy venkovní rušící pobídky ustávají a zůstávají jen ty podporující klid (niródha parináma) (sútra 3.9), kdy se rozptýlená pozornost vrací do plné pozornosti (samádhi parináma) (sútra 3.11) a kdy tato plná pozornost plyne bez přerušení (ékagrata parináma) (sútra 3.12).
Kdo pak zaměří takovouto pozornost na určitou věc, může v sobě probudit neobvyklé schopnosti. Jejich výčet pak plní celou třetí kapitolu. Lze například porozumět řeči všech tvorů, stát se neviditelným, stát se lehkým jako pavučina a cestovat prostorem, poznat uspořádání vesmíru i vlastního těla, zbavit se žízně i hladu, poznat vlastní minulé životy nebo překračovat pojetí času či jakýchkoliv hranic.
Pataňdžali ale také upozorňuje na to, že přestože se tyto schopnosti začnou projevovat samovolně, neměli bychom na nich ulpět. Posilují totiž ego, a tím nám brání v poznání Puruši.
4.KAPITOLA
Čtvrtá kapitola směřuje právě k tomuto konečnému poznání a osvobození se z utrpení. Výklad této kapitoly je už dost metafyzický, rozvádí znovu pojmy jako karma, dharma, samskára, parináma, tattva, citta apod.
Proč studovat jógasútry?
Pokud totiž čerpáme z vnitřního klidu, nemůže nás nikdo a nic ovlivnit, jsme spokojeni s tím, kdo jsme a co je. Žijeme v přítomnosti bez budoucích očekávání, nevracíme se zbytečně k tomu, co už se stalo. Naplňuje nás vykonávání běžných životních povinností, umíme se radovat z maličkostí a ze společného blahobytí.
Jóga tedy není nějakou nepřístupnou východní filosofií nebo tajnou mystickou naukou jen pro vyvolené. Jóga není ani o vědomostech, je naopak o uvědomování si. Jóga je o upřímném poznávání sebe sama, o objevení vlastní vnitřní síly.
Zdroj:
vlastní studium jógasúter v originále nahlížení do Vjásových komenářů v originále porovnávání různých překladů do angličtiny a češtiny online kurz s Shantala Shriramayah (Veda Studies)
Comments