Co je mantra?
- esafranek0
- 18. 5.
- Minut čtení: 8
Aktualizováno: 19. 5.
Mantra má původ v pradávné védské tradici, jejíž stáří se jen těžko odhaduje. Dechberoucí je fakt, že se tyto mantry dochovaly tisíce let v nezměněné podobě až dodnes. Roli v tom hrála správná výslovnost a přednes, které jsou pevně dané. To také zaručuje jejich efekt. Vibrace sanskrtských manter má totiž ohromnou sílu.
Dnes se mantry těší na západě velké popularitě. Mnozí se s nimi setkávají v jógových studiích, jiní chodí mantrovat na kírtany, další si pouští nahrávky od oblíbených interpretů jako Deva Premal, Snatam Kaur nebo Krishna Das. Tyto "mantry" jsou ale povětšinou upraveny pro místní uši a lidé neznalí původní tradice a sanskrtu je bohužel dále komolí.
Pak je tu hrstka lidí, která studuje védské texty a sanskrt na akademické úrovni, ti ale sílu zvuku opomíjejí, přestože védská recitace patří mezi nejstarší ústně předávané tradice a byla dokonce v roce 2008 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Jak říká moje učitelka Šantala Šríramajah, která vede celosvětově uznávané kurzy: "Pouhé studium védských manter bez recitace je jako čtení kuchařky bez vaření."
DEFINICE A EFEKT MANTRY
Co je to tedy mantra? Jedna definice v sanskrtu říká: "mananát trájaté iti mantrah". Slovo "manan" zde znamená "mysl plnou hlasitých myšlenek", které ji nenechají spočinout ani na chvilku v klidu. Slovo "trájaté" znamená "chránit". Volně lze větu vyložit tak, že mantrou je to, co mysl osvobozuje od zbytečného přemýšlení, od nechtěných myšlenek.
Recitace manter umí naši rozptýlenou a stále něčím zaměstnanou mysl naladit do většího klidu, což nám pak v životě umožňuje soustředit se na to podstatné, rozhodovat se jasněji, bez zbytečných pochybností. To je totiž původní přirozeností naší mysli, být v kontaktu s čistým vědomím.
V sanskrtu existuje pro mantru také pojem "nava śabda samskára", což můžeme přeložit jako "nový myšlenkový vzorec". Mantra totiž umí zahnat špatné emoce jako úzkost, hněv, strach nebo pocit samoty a místo nich přináší pocit sounáležitosti a harmonie, posiluje vůli a další dobré kvality. Má tedy neskutečně léčivé účinky na naši duši.
Mantra je v podstatě takovým naším "rádcem", v sanskrtu "mantrinah". Stará védská moudrost říká, že pokud se dostaneme do situace mimo naši kontrolu, máme jen dvě volby. Buď propadneme depresi nebo se ponoříme do recitace manter, která nás dokáže přes takové situace přenést s větší lehkostí. Naučí nás přijmout věci tak, jak jsou a uvědomit si, že není v naší moci, mít vždy a vše pod kontrolou.
PŮVOD MANTER
Mantra je především posvátný zvuk, který musí být dobře vysloven. Mantry byly původně zachyceny z prostoru starověkými mudrci neboli ršiji v jejich hluboce meditativním stavu, proto se jim říká šruti, to slyšené. Moudrost, která v nich byla obsažena, se dlouho předávala pouze ústně, z generace na generaci, z učitele na žáka.
Až mnohem později byly mantry sepsány do obsáhlé sbírky, které se říká védy neboli vědění. Dnes védy dělíme do 4 hlavních knih, které se jmenují Rgvéda, Sámaveda, Jadžurvéda a Atharvavéda, a které celkem obsahují kolem 26 000 manter.
To dokazuje, jakou kapacitu paměti tehdy měli. Dobrá paměť k védské tradici patří, děti se učili přeříkávat mantry už odmalička, aby měli v dospělosti veškeré vědění kdykoliv a kdekoliv k dispozici. Nepotřebovali žádnou externí paměť v podobě knih, tak jako my dnes na západě.
Mantry byly součástí různých rituálů v běžném životě, kterými si kdysi připomínali přítomnost kosmických sil a udržovali tak s nimi soulad. To jim zaručovalo spokojený život.
Mantra představuje ve védách jeden verš, více veršů pohromadě pak tvoří tematický súktam neboli hymnus. Ještě větším celkům se říká prašnah neboli kapitola. Odrecitovat jeden súktam trvá kolem 5 minut, odrecitovat celou kapitolu může zabrat až půl hodiny, ovšem naučit se ji, to je proces na několik měsíců.
Jednotlivou mantru lze recitovat také jako japu, to znamená že ji opakujeme stále dokola v doporučeném počtu a to 3x, 9x, 11x, 21x, 28x, 54x nebo 108x, přičemž ten nejvyšší počet opakování zabere zhruba 10-20 min. Hymny a kapitoly se recitují jen jednou.
PRAVIDLA RECITACE MANTER
Existuje šest pravidel védské recitace, které dokázaly mantry dokonale zakonzervovat přes mnohá tisíciletí.
1. slabika (varna)
2. nota (svara)
3. délka (mátrá)
4. síla (bala)
5. stejnost (sáma)
6. spojování (santána)
pravidlo je o dodržování přesné výslovnosti slabik. Znaky sanskrtské abecedy totiž nepředstavují písmena, ale slabiky, které jsou rozděleny do skupin podle toho, odkud při jejich výslovnosti zvuk vychází a jakou část úst při tom zapojujeme. Jak už jsem zmiňovala v článku o sanskrtu, tento jazyk má dokonale propracovaný fonetický systém, který tvoří speciální vibrace.
pravidlo jasně vysvětluje, proč se mantry nezpívají, ale recitují. Ve védské přednesu jsou totiž povoleny pouze 3 noty - střední tón (udátta), spodní tón (anudátta) a vyšší tón (svarita) s prodlouženou variantou (dírgha svarita). To zaručuje meditativní charakter přednesu. Zpěv je oproti recitaci mnohem barvitější a emotivnější, rozsah not je totiž mnohem větší.
pravidlo je o dodržování správné délky slabik. Záměna dlouhé a krátké slabiky může znamenat docela jiný význam slov, např. bála je chlapec, ale bala je síla, málá je věnec, ale mala je odpad apod.
pravidlo dbá na to, aby byly slabiky vysloveny se správným důrazem, tedy s přídechem nebo bez přídechu, např. kha nebo ka, dha nebo da. Nám Čechům to nepřijde až tak složité, ale anglicky mluvícím lidem to dělá dost velké problémy.
pravidlo se týká specifické védské výslovnosti, která je lehce odlišná než jak ji známe z pozdějšího klasického sanskrtu. To se týká nosovek, visargy atd.
Pokud se chcete recitaci naučit, potřebujete k tomu mít k dispozici texty s védskými značkami. Střední tón se nijak neoznačuje, spodní tón se označuje krátkou vodorovnou čárkou pod slabikou (modře), vyšší tón svislou čárkou nad slabikou (růžově), prodloužená varianta pak dvojitou svislou čárkou nad slabikou (oranžově). Svislá čára na konci řádku značí místo nádechu, dvojitá znamená konec jednoho verše.

Jak jsem už zmiňovala, mantry obsahovaly veškeré tehdejší vědění, do kterého spadala také šíkšá, věda o fonetice, vjákarana neboli věda o gramatice, chandas neboli věda o rytmice, nirukta neboli etymologie, kde šlo o výklad slov, džjótiša neboli astronomie, kde se řešilo správné načasování rituálů a kalpa, kde se určoval správný záměr.
Tyto znalosti byly nezbytné pro bezchybné předávání recitace manter dalším generacím, absolutně nic nebylo ponecháno náhodné interpretaci. Těchto 6 věd je označováno jako védánga neboli odnož véd, byly totiž součástí pozdějších védských textů. Zajímavé je, že všechny tyto vědy nebyly sepsány jako próza, jak bychom očekávali, ale také formou poezie, která se recitovala.

Pojďme si vyložit vědu o fonetice, šíkšá. Zabývá se slabičnou abecedou, tóny, délkou slabik, správným důrazem, stejností přednesu a specifiky védské výslovnosti. To vše podléhá pravidlům fonetiky.
STUDIUM RECITACE MANTER
Naučit se správně recitovat mantru vyžaduje opravdovou pozornost a velkou trpělivost. Nemusíte být hudebně nadaní, ale musíte umět pečlivě naslouchat.
Neobejdete se bez vedení kvalitního učitele, který každý verš jednou přednese a vy ho po něm dvakrát zopakujete, tomuto procesu se říká šruti param param. Učitel vás opravuje tak dlouho, dokud je recitace bez nejmenší chybičky.
Rozhodně nejde o nějakou odpočinkovou praxi, která vás dovede k okamžité blaženosti. Na začátku je to poměrně náročná výzva. Ovšem vytrvalou praxí získáte schopnost se lépe soustředit a když se s mantrou sžijete, začne vám přinášet všechny benefity, o kterých jsem mluvila na začátku.
Recitace manter je také úžasnou přípravou pro meditaci. Pro valnou většinu moderních lidí je sezení v tichu hodně obtížné, protože naše mysl je rozptýlená nadmírou všelijakých vjemů a informací. Recitace je tak pro nás příjatelnější praxí, jak mysl utišit, jak se spojit s naším vyšším já, s čistým vědomím.
Dlouhodobá recitace nás může dovézt k velké a trvalé transformaci. Přináší větší porozumění a odstraňuje překážky na naší duchovní cestě. Navíc posiluje náš hlas i dech.
Pokud by se chtěl někdo s védskou recitací blíže seznámit a chtěl by si ji vyzkoušet, dělám občas úvodní workshopy v Praze.
CO JE MANTRA A CO ŠLÓKA
Jak už bylo řečeno, védám se říkalo šruti, to slyšené, neměli totiž žádného autora, nejvyšší autoritou byly mantry samotné.
Všem dalším dílům, které vznikly po védách se říká smrti, paměti, ty už byly sepsány konkrétním autorem. I tato pozdější díla byla většinou ve verších, ovšem těm se říká šlóky.
Toto rozdělení je velmi důležité, protože védské mantry podléhají přísným pravidlům přednesu, zatímco šlóky nemají žádné předepsané noty. Pro přehled uvádím názvy nejznámějších manter a šlók.

ROZDÍL MEZI VÉDSKOU RECITACÍ A KÍRTANEM
Védskou recitaci bychom neměli zaměňovat s hudbou. Možná došlo k pomýlení, když se pojem "vedic chanting" začal překládat jako "zpěv". Ovšem my už víme, že se musíme řídit pravidlem 3 tónů, které zaručuje meditativní přednes.
původ Během kírtanu se zpravidla provolávají pouze boží jména jako "Hare Kršna hare Ráma", "Síta Rám", "Šiva šambo", "Baba Hanumán", "Ráma dása", "Kálí Durge" nebo krátké šlóky jako "Lokáh samastáh sukhinó bhavantu" apod. To ale nemá s védskými mantrami nic společného.
forma
Na kírtanech se zpívá a nechybí velká kreativita, oproti védské recitaci, kde je forma
neměnná a posvátná. Zpěv doplňují také různé hudební nástroje jako harmonium,
kytary, bubínky nebo chrastítka, zatímco védskou recitaci hudební nástroj nikdy
nedoprovází, jedinou výjimkou je tanpura, klasický strunný nástroj, který jako podkres
udržuje střední tón.
Mimochodem harmonium, tak často spojované s mantrami, k nim rozhodně nepatří.
Tento hudební nástroj je v podstatě miniaturou varhan, které si s oblibou dováželi do
Indie Angličani, aby si na nich mohli přehrávat západní náboženskou a klasickou hudbu
během kolonizace. To, že se z toho rozjel v Indii velký byznys a harmonium proniklo
také do indické kultury, to už je jiná písnička.
efekt
Pokud změníte formu, změní se také efekt. Kírtany jsou spíše takové "bhakti párty", kde
se ve zpěvu nadobro rozpustíte, což může vézt k pomyslné blaženosti. Ta je ale často
velmi krátkodobá, zatímco efekt manter je dlouhodobý a nápomocný v běžném životě.
Tím nechci kírtany ani zpěv odsuzovat, jen je dobré tyto dvě rozdílné věci rozlišovat. Na kírtanech by rozhodně neměly být zpívány védské mantry, bohužel k tomuto nerespektování tradice často dochází a jedna z nejstarších manter Gájatrí je přetvářena do nejrůznějších podob.
Abyste si uměli lépe představit, o čem tu píšu, poslechněte si, jak rozdílně zní tradiční védská recitace mantry Gájatrí v podání mé učitelky Šantaly Šríramajah oproti zpívané verzi od Deva Premal nebo z kírtanu. Snad tak lépe pochopíte, co tradiční mantra je a co už není.
PŘEKLADY MANTER
Védské texty jsou plné symboliky, navíc jsou psané ještě neučesaným védským sanskrtem. Proto se tak těžko překládají. Je třeba je nejdříve důkladně studovat s tradičním učitelem, který vám pomůže porozumět různým úrovním výkladu.
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o nějaké zastaralé náboženské texty, které popisují uctívání bohů jako Indra, Varuna, Rudra, Sarasvatí, Lakšmí nebo zemských živlů jako Agni.
Tyto kosmické síly ale nepředstavují jen externí bohy, ale také naše vnitřní kvality a potenciál. Védská moudrost nás vede k tomu, aby každý náš čin byl vědomým a posvátným rituálem, aby tak docházelo k propojování pozemského a duchovního světa.
Tak např. Agni nereprezentuje jen oheň, ale zároveň naši vůli a vnitřní sílu. Súrja neboli slunce není jen vzdáleným tělesem, které nám dává světlo a teplo, ale symbolizuje také jasnost a nejvyšší pravdu, která by měla vycházet z našeho nitra. Rozbor dalších kvalit by bylo tématem na další samostatný článek.
NA ZÁVĚR
Recitace byla nedílnou součástí integrace obsáhlého vědění, jak žít v souladu s dharmou neboli s pravidly védského vidění řádu světa. Pomáhala harmonizovat vztah s okolím i přírodou a vedla tak ke spokojenému a zdravému životnímu postoji.
Tato duchovní poezie byla původně přístupná komukoliv, ne pouze elitě bráhmanů, jak si dnes mnozí myslí. Slovo "bráhmana" totiž původně označovalo znalce manter, znalce života. Tato kvalita nebyla samozřejmostí, ale výsledkem celoživotní práce.
Také pojem "kšatrija" pro vládce, "vajšja" pro obchodníky a řemeslníky a "šúdra" pro lenochy bylo původně označením převažujících kvalit, s kterými se člověk narodil, ale v průběhu života na nich mohl pracovat. Až později se z těchto 4 pojmů stalo označení pro kasty.
To, že byly védy určeny všem, dokazuje i tento verš. Můžete se tedy učit také recitovat, nepotřebujete k tomu žádný oltář nebo jiné rekvizity, stačí pouze váš hlas a upřímný zájem.

Přinášej inspiraci nám bráhmanům,
a také králům, vajšjům i šůdrům,
nás všechny inspiruj.
V dalších příspěvcích budu rozebírat některé konkrétní mantry, sledovat mě můžete na webu, případně se pojistěte odběrem novinek.
Zdroj: kurzy védské recitace u Veda Studies se Šantalou Šríramajah

Comentários