Pokud prožijeme něco nepříjemného, nechceme, aby se to znovu opakovalo. Odmítáme to, vyhýbáme se tomu. Už asi tušíte, jak vzniká strach.
दुःखानुशयी द्वेषः ॥ २.८॥
duḥkha-anuśayī dveṣaḥ॥2.8॥ (Po) neštěstí následuje strach. Strach se rodí z nepříjemného prožitku.
Slovíčko dukha popisuje Pataňdžali jako starosti nebo trápení. Ty samozřejmě nikdo z nás prožívat nechce, máme z toho strach, dveṣa.
Abychom se strachu zbavili, budujeme si jistoty a myslíme si, že nás to nějak ochrání. Platíme si drahá pojištění, hromadíme majetek nebo usilujeme o vysoké pozice v cizích firmách. Na tomto světě je ale vše pomíjivé, vše vzniká a zaniká.
A tak se může kdykoliv stát, že se naše vysněné jistoty zcela rozplynou. Strach nikam nezmizel, najednou se projeví jako lítost, hněv nebo dokonce panika.
Přestože se budování jistot může jevit jako účinné řešení, fungují jen po omezenou dobu. Utíkáme tím totiž od původní příčiny, místo abychom se jí opravdově zabývali.
Strachu se nezbavíme jinak, než že se na chvíli zastavíme a v klidu se pokusíme pozorovat jeho samotný původ. V tom procesu možná někomu odpustíme, něco propustíme. Tím ho nadobro rozpustíme, nebude nás už dále tížit.
Pataňdžali tedy nezmiňuje, jen jak strach vzniká, ale také, jak s ním pracovat, stejně jako můžeme pracovat s naší touhou.
__________
दुःख- (n) duḥkha - neštěstí, starosti, trápení, अनुशय- (m) anuśayī - následujíc, pocházejíc z, द्वेष- (m) dveṣa - strach, odpor, odmítání
Comments