Pokud prožijeme něco příjemného, pokud zažijeme pocit štěstí, sukha, přejeme si, aby se to opakovalo. Pocit štěstí totiž nikdy netrvá dlouho.
सुखानुशयी रागः ॥ २.७॥ sukha-anuśayī rāgaḥ ॥ 2.7॥ (Po) štěstí následuje touha.
Touha se rodí z příjemného prožitku.
Pocit štěstí je vždy podmíněn nějakým vnějším podnětem, pobídkou. Pokud na pobídce ulpíme, uvede nás do neklidu, už se nespokojíme pouze s tím, co je. A tak se rodí touha, rága, která je podbarvena různými náladami. Naše štěstí pak závisí na tom, jestli jsme schopni touhu uspokojit. Naivně si myslíme, že potom budeme mít chvilku klid. Touha je ale nenasytná, nemá nikdy dost.
A tak se honíme za pomíjivým potěšením, místo toho, abychom prožívali čistou radost z toho, co je tady a teď. Pomalu si přestáváme uvědomovat, že potěšení je vlastně utrpením. Kvůli potěšení totiž žijeme v neustálé neuspokojivosti.
Ta se projevuje tak, že zažíváme zklamání, vztek a závist, pokud touha není naplněna podle našich představ. Ovládají nás naše nálady a to má k vyrovnanému bytí hodně daleko.
__________ sukha -štěstí, anuśayī - následujíc, pocházejíc z, rāga - touha, vášeň, neuspokojivost
