Hned v druhém verši první kapitoly Pataňdžali jasně a výstižně popisuje, co je to jóga. Jde především o pěstování pozornosti, ne o nějaké fyzické cvičení.

योगश्चित्तवृत्तिनिरोधः ॥ १.२॥

yogaś-citta-vṛtti-nirodhaḥ ॥ 1.2॥ Jóga (je) pozornost pobídkám nepodléhající.

Jóga je o plné pozornosti, která nepodléhá pobídkám.

Pokud jsme totiž pozorní, pozorujeme skutečnost nezaujatě, prostě takovou, jaká je. Díky tomu zůstáváme v klidu, vyrovnaní. Pokud jsme ale nepozorní, naši mysl lehce rozptýlí jakékoliv pobídky. Může jít o různé situace, informace nebo třeba naše emoce a myšlenky.

Pataňdžali vše vysvětluje skrze tři pojmy. Prvním je sanskrtské slovíčko citta, které překládám jako plná pozornost. Ta je přirozeně klidná. Druhým slovíčkem je vṛtti, to překládám jako pobídka. Ta je ze své podstaty neustále v pohybu a uvádí nás do neklidu.

Poslední slovíčko nirodha překládám jako nepodlehnutí. Pobídky nás totiž obklopují všude, nikam se před nimi neschováme. My si jich ale prostě nemusíme všímat, nemusíme jim věnovat naši pozornost. Pak nad námi nemají žádnou moc.

Pokud ale pobídkám podlehneme, tak náš klid naruší. Právě z nepozornosti vzniká touha, strach nebo vlastní důležitost, začneme ulpívat na pomíjivých věcech, jenže nevědomost nám brání, to rozpoznat.

Tak vzniká nesoulad mezi tím, kdo jsme a kým chceme být, mezi tím, co pozorujeme a co chceme nebo nechceme vidět. To je dualita a zdroj věčné nespokojenosti.

Naštěstí z toho můžeme kdykoliv vystoupit. A to tak, že začneme opět pěstovat naši pozornost. To je jóga pozornosti, která nevyžaduje žádné velké úsilí. Stačí prostě začít směřovat naši pozornost zpět do našeho nitra, k naší podstatě, jemně, zas a znovu.

__________ योग- (m) yoga - vyrovnané bytí, v souladu se sebou i s celkem, návrat k přirozenosti, चित्त- (n) citta - plná pozornost vnímající skutečnost takovou jaká je, वृत्ति- (f) vṛtti - pobídka, pohyb, neklid, निरोध- (m) nirodha - nepodlehnout, nenechat se ovládnout